Jak se stanovují doporučené denní dávky živin?

Co jsou doporučené dávky živin?

Doporučené denní dávky (tzv. Dietary Reference Intakes – DRI) stanovují, kolik jednotlivých živin člověk potřebuje pro udržení zdraví a správných funkcí organismu.
Nejde o přesné číslo, ale o statistické rozmezí, které pokrývá většinu populace.

Základní pojmy

Tato čtyři kritéria společně tvoří rámec pro výživová doporučení používaná po celém světě (USA, EU, WHO).

Jak vědci k těmto hodnotám docházejí

Stanovení doporučených dávek vychází z dlouhodobých klinických studií, které sledují:

• biomarkery v krvi a moči (např. hladina vitamínu D, železa, zinku),

• příznaky nedostatku nebo přebytku,

• metabolické testy a absorpci živin,

• statistické modelování potřeb různých skupin (děti, dospělí, senioři, sportovci).

Získané údaje se poté zprůměrují a stanoví se intervaly pokrývající většinu populace.

Různé země, různé tabulky

RDA a další doporučení se mohou lišit podle země.

Například:

Rozdíly jsou dané odlišnou metodikou i dostupností potravin v jednotlivých regionech.

Proč tato doporučení nestačí sportovcům

Hodnoty RDA jsou určeny pro běžnou populaci s nízkou fyzickou aktivitou.
Sportovec má však vyšší metabolické nároky, rychleji spaluje živiny a ztrácí více minerálů potem.

Například:

• zvýšená potřeba vitamínů skupiny B kvůli rychlejšímu metabolismu,

• vyšší potřeba železa u vytrvalců (ztráty potem, močí, mikroskopické krvácení),

• větší spotřeba antioxidantů kvůli vyšší produkci volných radikálů,

• nutnost doplnění sodíku při dlouhodobé zátěži.

Riziko nedostatku i nadbytku

Příjem živin je třeba držet v optimálním rozmezí — příliš málo znamená riziko deficitu, příliš mnoho riziko toxicity. Obě extrémní polohy – nedostatek i přebytek – mohou zhoršit výkon i zdraví. Cílem je zůstat v „optimálním pásmu“, kde tělo funguje nejefektivněji.

Shrnutí pro praxi

Co z toho plyne

Doporučené dávky jsou vodítkem, ne dogmatem. Pro sportovce jsou pouze výchozím bodem – skutečné potřeby se mění podle objemu tréninku, intenzity i prostředí. Klíčem je individualizace a dlouhodobá rovnováha.