Antioxidanty: ochrana nebo brzda adaptace na trénink?

Při každém tréninku se zvyšuje spotřeba kyslíku a spolu s ní i tvorba reaktivních forem kyslíku (ROS) – volných radikálů.
Tyto molekuly jsou přirozeným produktem metabolismu a hrají důležitou roli v signálech, které vedou k adaptaci na trénink.

Volné radikály totiž nejsou jen škodlivé – v malém množství stimulují tvorbu nových mitochondrií, zvyšují aktivitu antioxidačních enzymů a podporují buněčnou odolnost.
Problém nastává tehdy, když jejich tvorba převýší kapacitu přirozené obrany – například při extrémním objemu tréninku, přetížení, spánkové deprivaci nebo závodech v náročných podmínkách.

V takové situaci mohou antioxidanty pomoci, ale jejich nadbytek může tlumit fyziologické adaptační procesy.

Rovnováha mezi ochranou a adaptací

V minulosti se antioxidanty doporučovaly jako univerzální prevence oxidačního stresu.
Dnes už víme, že vysoké dávky syntetických antioxidantů (zejména vitaminu C a E) mohou snížit signální aktivitu proteinů jako PGC-1α a SIRT1, které řídí mitochondriální biogenezi a dlouhodobou adaptaci na vytrvalostní trénink.

To znamená, že krátkodobě mohou regeneraci urychlit, ale z dlouhodobého hlediska mohou omezit efekt tréninku.
Proto se v současnosti doporučuje přístup založený na přirozené rovnováze:
antioxidanty primárně ze stravy, cílená suplementace pouze při extrémní zátěži.

Kdy může mít doplňování antioxidantů smysl

Polyfenoly 

Rostlinné polyfenoly představují přirozenější způsob, jak tlumit nadměrný oxidační stres, aniž by bránily adaptaci.
Patří mezi ně například anthokyany, flavonoly nebo katechiny, obsažené v bobulích, čaji, kakau či granátovém jablku.

Z pohledu sportovní výživy má nejsilnější podporu výzkumu šťáva z višní (tart cherry juice).
Obsahuje vysoké množství anthokyanů, které:

• zvyšují antioxidační kapacitu plazmy,

• snižují zánětlivé markery (CRP, IL-6),

• zmírňují svalovou bolest (DOMS) a urychlují regeneraci po náročné zátěži.

Účinek je nejvýraznější při krátkodobém užívání (5–7 dní) kolem závodu, maratonu nebo etapového výkonu.
Běžný každodenní trénink takovou suplementaci nevyžaduje – chronické užívání zatím nebylo prokázáno jako škodlivé, ale jeho vliv na dlouhodobou adaptaci zůstává nejasný.
Proto se doporučuje cílené, cyklické použití podle zátěže, nikoli trvalý denní příjem.

Shrnutí

• Antioxidanty nejsou samy o sobě „dobré“ ani „špatné“ – záleží na kontextu zátěže.

• Mírný oxidační stres je nezbytný pro adaptaci na trénink.

• Vysoké dávky syntetických antioxidantů (vitamin C, E) mohou narušovat buněčnou signalizaci.

• Polyfenoly (tart cherry, aronie, granátové jablko) mohou zkrátit regeneraci bez negativního vlivu na výkon.

• Nejlepší strategie: „food first“ – pestrá strava, cílená suplementace pouze při extrémní zátěži.