Suplementace dusičnany se stala jedním z nejvíce zkoumaných témat moderní sportovní vědy. Zatímco v minulosti byly dusičnany považovány za pouhý vedlejší produkt metabolismu, dnes víme, že hrají klíčovou roli v regulaci krevního průtoku, svalové kontrakce a buněčné energetiky. Hlavním přírodním zdrojem těchto látek ve sportovní výživě je šťáva z červené řepy. Pojďme se podrobně podívat na konkrétní vědecké studie, které zkoumaly vliv dusičnanů na lidské tělo, a na reálné výsledky, kterých sportovci dosáhli.
Fyziologický mechanismus: jak tělo tvoří oxid dusnatý?
Dusičnany (NO3−) přijaté stravou se po vstřebání v tenkém střevě koncentrují v našich slinných žlázách – do slin se vylučuje přibližně 25 % požitého množství. Bakterie v ústní dutině následně tyto dusičnany redukují na dusitany (NO2−). Po spolknutí slin dochází v kyselém prostředí žaludku a posléze v krevním oběhu k finální přeměně na oxid dusnatý (NO).
Tento proces přeměny na NO je nejúčinnější v podmínkách nízké dostupnosti kyslíku (hypoxie) a nízkého pH. To jsou přesně podmínky, které přirozeně nastávají v intenzivně pracujícím kosterním svalu. Celý řetězec – včetně druhé, na kyslíku závislé dráhy přes L-citrulin – shrnuje následující schéma:
Zjednodušené schéma metabolismu dusičnanů a tvorby oxidu dusnatého (upraveno podle Jeukendrup & Gleeson, 2025).
Vědecké experimenty potvrdily, že pokud sportovec použije antibakteriální ústní vodu, která zahubí orální bakterie, zvýšení hladiny dusitanů v krevní plazmě po požití dusičnanů je drasticky utlumeno.
Výsledky vědeckých studií
To, co dělá z dusičnanů naprostý unikát, je jejich schopnost snížit kyslíkovou „cenovku" submaximálního cvičení. Tento jev byl dříve v lidské fyziologii považován za víceméně neměnný. Zde je přehled klíčových studií a jejich výsledky:
| Studie | Vzorek & protokol | Klíčový výsledek |
|---|---|---|
| Larsen et al. 2007 |
9 sportovců · 3 dny dusičnan sodný 0,1 mmol/kg |
−5 % VO₂ · vyšší účinnost svalů (19,7 → 21,1 %) |
| Bailey et al. 2009 |
8 mužů · 6 dní 5,6 mmol (0,5 l řepy) |
+16 % čas do vyčerpání · −23 % pomalá komponenta VO₂ |
| Lansley et al. — běh 2011 |
6 dní · 6,2 mmol běh do vyčerpání |
+15 % čas do vyčerpání |
| Lansley et al. — časovka 2011 |
9 cyklistů · akutní dávka 6,2 mmol, 2,5 h předem |
4 km: +2,8 % · 16,1 km: +2,7 % |
| Cermak et al. 2012 |
12 cyklistů · 6 dní 8 mmol |
10 km rychleji (−0,2 min) · +6 W výkon |
Napříč studiemi se opakuje stejný vzorec: nižší spotřeba kyslíku při stejné práci, delší čas do vyčerpání a rychlejší časovky.
Co se děje uvnitř svalu: tři buněčné adaptace
Vědci nezůstali pouze u měření času na dráze, ale zkoumali svalové buňky přímo pod mikroskopem a pomocí magnetické rezonance. Odhalili tři revoluční buněčné adaptace:
| Buněčná adaptace | Zdroj | Klíčový nález |
|---|---|---|
| Mitochondriální úspora nižší exprese ANT → méně úniku protonů |
Larsen et al. 2011 |
+19 % poměr P/O (více ATP na kyslík) |
| Lepší práce s vápníkem ↑ calsequestrin 1 a DHP receptor |
Hernández et al. 2012 |
↑ Ca²⁺ ve vláknech typu II → rychlejší síla |
| Zvýšený průtok krve přednostně do rychlých vláken typu II |
Ferguson et al. 2013 |
+38 % průtok krve svaly |
Týmové a intermitentní sporty
Studie Wylie et al. (2013) potvrdila, že suplementace dusičnany prokazatelně zlepšuje výkon i v testech, které simulují pohyb v týmových sportech (opakované sprinty s vysokou intenzitou a krátkým odpočinkem). To otevírá dveře dusičnanům i mimo čistě vytrvalostní komunitu (fotbal, hokej, basketbal).
Jak dlouho efekt vydrží – je potřeba suplementaci cyklovat?
Sportovci se často ptají, zda si tělo na červenou řepu nezvykne (nevytvoří si toleranci), pokud ji pijí delší dobu. Studie Vanhatalo et al. (2010) sledovala sportovce po dobu 15 dní nepřetržitého užívání řepy. Ukázalo se, že snížení spotřeby kyslíku při submaximální zátěži nastává už 2,5 hodiny po první dávce a zůstává v naprosto stejné síle nezměněno po 5 i po 15 dnech. Tělo si tedy toleranci nevytváří a dusičnany fungují i při dlouhodobé suplementaci.
Vztah dusičnanů k VO2max a redefinice vytrvalostního výkonu
Tradiční model vytrvalostního výkonu (Coyle, 1995) stojí na třech pilířích: maximální spotřebě kyslíku (VO2max) jakožto absolutním stropu aerobního systému, frakčním využití VO2max (udržitelné procento tohoto stropu bez akumulace laktátu) a ekonomice pohybu (množství kyslíku spotřebované na jednotku práce). Zatímco klasické tréninkové metody cílí primárně na navýšení absolutního stropu, suplementace dusičnany přináší posun tím, že selektivně optimalizuje právě ekonomiku pohybu – vyvolává tzv. lower oxygen cost.
Dusičnany prokazatelně snižují spotřebu kyslíku při submaximální konstantní zátěži o přibližně 5 %, a to bez jakéhokoliv kompenzačního zapojení anaerobního metabolismu (pH i laktát zůstávají stabilní). Tento unikátní jev je zprostředkován dvěma buněčnými mechanismy:
Zvýšení mitochondriální účinnosti: Larsen et al. (2011) prokázal, že dusičnany snižují expresi mitochondriálního proteinu ANT (adenin-nukleotidové translokázy) na vnitřní mitochondriální membráně, což omezuje únik (leak) protonů. Výsledkem je 19% nárůst poměru P/O (množství syntetizovaného ATP na spotřebovaný kyslík), který těsně koreluje (r = −0,80) se snížením celkové spotřeby kyslíku při cvičení.
Snížení energetických nároků kontrakce: Dusičnany prokazatelně šetří zásoby svalového fosfokreatinu (PCr) a tlumí hromadění únavových metabolitů, jako jsou ADP a anorganický fosfát (Pi). Tím se snižuje množství ATP potřebné k vyvinutí svalové síly – mimo jiné nižšími energetickými nároky vápníkové pumpy.
Praktický suplementační protokol
Účinná dávka: Ideální ergogenní dávka se pohybuje mezi 6 až 8 mmol (cca 370 až 500 mg) dusičnanů. Vyšší dávky než 16 mmol již nepřinášejí žádné další zlepšení.
Časování: Zatímco hladina dusičnanů v krvi stoupá rychle, klíčové dusitany vrcholí až za 2 až 3 hodiny po požití. Šťávu nebo koncentrát je proto nutné vypít s tímto předstihem.
Akutní vs. chronické dávkování: U běžných rekreačních sportovců funguje i jednorázová akutní dávka před závodem. Nicméně u vysoce trénovaných a elitních vytrvalců (VO2max > 60 ml/kg/min) jednorázová dávka často selhává. Aby u nich došlo k proteinovým adaptacím v mitochondriích, je nezbytný chronický protokol trvající 3 až 15 dní.
Standardizovaný koncentrát, který řeší tři největší slabiny klasické řepné šťávy:
Specifika suplementace dusičnany u elitních sportovců
Aplikace dietních dusičnanů u vysoce trénovaných a elitních vytrvalců (typicky VO2max > 60–70 ml/kg/min) představuje specifickou výzvu kvůli tzv. efektu stropu (ceiling effect) – tito jedinci mají fyziologické systémy již maximalizované. Klinické studie u nich po akutní dávce často nezaznamenaly ani snížení spotřeby kyslíku, ani zlepšení výkonu; potvrdil to například Peacock et al. (2012) u elitních běžců na lyžích (VO2max ≈ 70 ml/kg/min) nebo Bescós et al. (2012) u trénovaných triatlonistů a cyklistů. Tento utlumený (blunted) ergogenní efekt má několik tréninkových příčin:
Zvýšená endogenní produkce NO: Elitní sportovci vykazují přirozeně vysokou aktivitu syntázy oxidu dusnatého (NOS) a vyšší bazální hladiny dusitanů v plazmě.
Vysoká kapilarizace svalu: Hustá kapilární síť zajišťuje vynikající svalovou perfuzi a oxygenaci během submaximální zátěže. Jelikož redukce dusitanů (NO2−) na aktivní NO probíhá dominantně v podmínkách lokální hypoxie a nízkého pH, vysoká dostupnost kyslíku u trénovaných svalů tuto dráhu přirozeně potlačuje.
Distribuce svalových vláken: Dusičnany selektivně ovlivňují kontraktilitu a prokrvení rychlých vláken typu II – elitní vytrvalci mají ovšem svalstvo tvořené převážně (často z více než 80–90 %) pomalými vlákny typu I.
Průlom v časovkách a význam individuality. Přes tyto limity systematický přehled a metaanalýza Silva et al. (2023), zaměřená výhradně na elitní sportovce, prokázala, že akutní suplementace dusičnany vede ke statisticky významnému zkrácení času v časovkách (against-the-clock testy) – nejkonzistentněji u cyklistů a při podání ve formě šťávy z červené řepy (BRJ). Klíčem k pochopení je extrémní individuální variabilita: Wilkerson et al. (2012) při 50mílové časovce sice nenašel celkový skupinový efekt, ale objevil velmi těsnou korelaci (r = −0,83) mezi individuálním nárůstem plazmatických dusitanů po řepě a zrychlením výsledného času (koncept responders vs. non-responders).
K překonání biologické rezistence je u elitních atletů nezbytné sáhnout po chronických nasycovacích protokolech (3–15 dní), vyšších dávkách (8 mmol / 500 mg dusičnanů) a cílit na intenzivní anaerobní fáze výkonu – rozhodující úniky, surges a finiše.
Bezpečnost a zdraví
Vědecké autority varují před užíváním čistých dusičnanových či dusitanových solí kvůli riziku toxicity a vzniku methemoglobinémie (Lundberg et al. 2011). Naopak dle expertů je konzumace přírodní šťávy z červené řepy velmi nepravděpodobně nebezpečná (Jones et al. 2011; Lundberg et al. 2011). Zelenina totiž přirozeně obsahuje vysoké množství antioxidantů (např. vitamín C) a polyfenolů, které v žaludku spolehlivě blokují vznik potenciálně karcinogenních nitrosaminů (Mirvish et al. 1998).
Zbarvení moči (beeturie). U části lidí (přibližně 10–14 % populace) může červená řepa neškodně zbarvit moč či stolici do růžova až červena. Jde o tzv. beeturii, kterou způsobují přírodní barviva řepy (betalainy) – není to známka žádného zdravotního problému a jakmile se pigmenty vyloučí, barva sama zmizí.
Kombinace dusičnanů a L-citrulinu: maximální synergie dvou drah
Pokud hledáte absolutní výkonnostní maximum, nejnovější studie ukazují na mimořádný přínos společného užívání dusičnanů a L-citrulinu. Lidské tělo produkuje oxid dusnatý (NO) dvěma nezávislými drahami, které se navzájem dokonale doplňují:
Tvorba NO z aminokyselin. L-citrulin se v těle bezpečně přeměňuje na arginin a zásobuje tuto dráhu. Funguje skvěle v aerobních podmínkách s dostatkem kyslíku.
Zajišťují ji dietní dusičnany z řepy. Tato dráha se naplno aktivuje právě tehdy, když první dráha kvůli nedostatku kyslíku a zakyselení selhává (hypoxie, acidóza).
Studie na trénovaných triatlonistech (Burgos et al., 2022)
V této 9týdenní randomizované, dvojitě zaslepené studii u trénovaných triatlonistů (VO2max ~59 ml/kg/min) vědci testovali kombinaci 3 g/den L-citrulinu (CIT) + 2,1 g/den extraktu z červené řepy (BR), 300 mg dusičnanů.
Ochrana hormonálního profilu: Zatímco u skupin užívajících suplementy samostatně nebo placebo došlo v průběhu náročné sezóny k poklesu testosteronu, kombinace CIT + BR tomuto poklesu spolehlivě zabránila.
Snížení stresu a lepší regenerace: Kombinovaná skupina vykazovala významně nižší hladinu stresového hormonu kortizolu a zlepšení poměru testosteron/kortizol (T/C ratio), což značí vynikající anabolický stav a ochranu svalové hmoty před rozpadem.
Reálný nárůst výkonu: Triatlonisté v kombinované skupině (CIT+BR) dosáhli statisticky nejvyššího prodloužení ujeté vzdálenosti v Cooperově testu po 9 týdnech suplementace.
Přesně ta kombinace, o které je řeč výše – pokrývá obě dráhy tvorby oxidu dusnatého v jednom balení:
Závěr pro sportovce
Dusičnany z červené řepy patří mezi hrstku doplňků, jejichž ergogenní účinek stojí na skutečně pevných vědeckých základech – patří dokonce mezi pětici doplňků stravy s nejsilnější evidencí pro výkon podle konsenzu Mezinárodního olympijského výboru. Napříč desítkami studií se opakuje stejný vzorec: nižší kyslíková „cena" pohybu, vyšší mechanická účinnost svalu, delší čas do vyčerpání a měřitelně rychlejší časy v časovkách. Nejde o efekt na úrovni statistické chyby – mluvíme o zlepšeních v řádu jednotek procent, což je v cílové rovince rozdíl mezi osobním rekordem a průměrným závodem.
Pro praxi si stačí zapamatovat tři věci. Dávka: 6 až 8 mmol dusičnanů (zhruba 400–500 mg) je optimum, vyšší dávky už nic nepřidají. Načasování: dusitany v krvi vrcholí až 2–3 hodiny po požití, takže řepu vypijte s tímto předstihem, ne až na startu. A orální bakterie: v den závodu vynechte antibakteriální ústní vodu, jinak si celý efekt sami zablokujete.
Rekreační sportovec vytěží i z jedné akutní dávky před závodem. Elitní vytrvalec s VO2max nad 60 ml/kg/min by měl sáhnout po chronickém protokolu (3–15 dní), aby se stihly rozběhnout i pomalejší buněčné adaptace v mitochondriích. A pokud chcete jít na úplné maximum, kombinace s L-citrulinem pokrývá obě dráhy tvorby oxidu dusnatého najednou – aerobní i tu, která nastupuje, když už tělu dochází kyslík.
Červená řepa není zázrak, který z průměrného běžce udělá elitu. Je to ale jeden z mála legálních, bezpečných a vědecky podložených způsobů, jak z vlastního těla dostat o pár procent víc – a ve vytrvalostním nebo výkonnostním sportu právě tyhle procenta rozhodují.
- Jones, A. M. (2014). Dietary nitrate supplementation and exercise performance. Sports Medicine, 44(Suppl 1), S35–45. doi:10.1007/s40279-014-0149-y
- Jeukendrup, A., & Gleeson, M. (2025). Sport Nutrition (4th ed.). Human Kinetics.
- Cermak, N. M., Gibala, M. J., & van Loon, L. J. (2012). Nitrate supplementation's improvement of 10-km time-trial performance in trained cyclists. Int J Sport Nutr Exerc Metab, 22, 64–71.
- Larsen, F. J., Weitzberg, E., Lundberg, J. O., et al. (2007). Effects of dietary nitrate on oxygen cost during exercise. Acta Physiol, 191, 59–66. doi:10.1111/j.1748-1716.2007.01713.x
- Bailey, S. J., Winyard, P., Vanhatalo, A., et al. (2009). Dietary nitrate supplementation reduces the O2 cost of low-intensity exercise and enhances tolerance to high-intensity exercise in humans. J Appl Physiol, 107, 1144–1155. doi:10.1152/japplphysiol.00722.2009
- Lansley, K. E., Winyard, P. G., Bailey, S. J., et al. (2011). Acute dietary nitrate supplementation improves cycling time trial performance. Med Sci Sports Exerc, 43, 1125–1131. doi:10.1249/MSS.0b013e31821597b4
- Lansley, K. E., Winyard, P. G., Fulford, J., et al. (2011). Dietary nitrate supplementation reduces the O2 cost of walking and running: a placebo-controlled study. J Appl Physiol, 110, 591–600. doi:10.1152/japplphysiol.01070.2010
- Hernández, A., Schiffer, T. A., Ivarsson, N., et al. (2012). Dietary nitrate increases tetanic [Ca2+]i and contractile force in mouse fast-twitch muscle. J Physiol, 590, 3575–3583. doi:10.1113/jphysiol.2012.232777
- Ferguson, S. K., Hirai, D. M., Copp, S. W., et al. (2013). Impact of dietary nitrate supplementation via beetroot juice on exercising muscle vascular control in rats. J Physiol, 591, 547–557. doi:10.1113/jphysiol.2012.243121
- Jones, A. M., Bailey, S. J., Vanhatalo, A., et al. (2011). Reply to Lundberg, Larsen, and Weitzberg. J Appl Physiol, 111, 619. doi:10.1152/japplphysiol.00614.2011
- Lundberg, J. O., Larsen, F. J., & Weitzberg, E. (2011). Supplementation with nitrate and nitrite salts in exercise: a word of caution. J Appl Physiol, 111, 616–617. doi:10.1152/japplphysiol.00521.2011
- Mirvish, S. S., Grandjean, A. C., Reimers, K. J., et al. (1998). Effect of ascorbic acid dose taken with a meal on nitrosoproline excretion in subjects ingesting nitrate and proline. Nutr Cancer, 31, 106–110. doi:10.1080/01635589809514688
- Wylie, L. J., Mohr, M., Krustrup, P., et al. (2013). Dietary nitrate supplementation improves team sport-specific intense intermittent exercise performance. Eur J Appl Physiol, 113, 1673–1684. doi:10.1007/s00421-013-2589-8
- Vanhatalo, A., Bailey, S. J., Blackwell, J. R., et al. (2010). Acute and chronic effects of dietary nitrate supplementation on blood pressure and the physiological responses to moderate-intensity and incremental exercise. Am J Physiol, 299, 1121–1131.
- Burgos, J., Viribay, A., Calleja-González, J., et al. (2022). Long-Term Combined Effects of Citrulline and Nitrate-Rich Beetroot Extract Supplementation on Recovery Status in Trained Male Triathletes: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial. Biology (Basel), 11(1), 75. doi:10.3390/biology11010075
- Coyle, E. F. (1995). Integration of the physiological factors determining endurance performance ability. Exerc Sport Sci Rev, 23, 25–63.
- Larsen, F. J., Schiffer, T. A., Borniquel, S., et al. (2011). Dietary inorganic nitrate improves mitochondrial efficiency in humans. Cell Metab, 13(2), 149–159. doi:10.1016/j.cmet.2011.01.004
- Bescós, R., Ferrer-Roca, V., Galilea, P. A., et al. (2012). Sodium nitrate supplementation does not enhance performance of endurance athletes. Med Sci Sports Exerc, 44(12), 2400–2409. doi:10.1249/MSS.0b013e3182687e5c
- Peacock, O., Tjønna, A. E., James, P., et al. (2012). Dietary nitrate does not enhance running performance in elite cross-country skiers. Med Sci Sports Exerc, 44(11), 2213–2219. doi:10.1249/MSS.0b013e3182640f48
- Wilkerson, D. P., Hayward, G. M., Bailey, S. J., et al. (2012). Influence of acute dietary nitrate supplementation on 50 mile time trial performance in well-trained cyclists. Eur J Appl Physiol, 112(12), 4127–4134. doi:10.1007/s00421-012-2397-6
- Silva, K. V. C., et al. (2023). Effects of acute dietary nitrate supplementation on endurance performance in elite athletes: a systematic review and meta-analysis. [ověřit bibliografické údaje].
Komentáře (0)
U tohoto článku nejsou žádné komentáře. Zanechte komentář jako první!