Co bílkoviny v těle dělají
Bílkoviny tvoří přibližně 15–20 % tělesné hmotnosti a podílejí se téměř na všech procesech v organismu.
Jejich hlavní úkoly:
-
stavba a obnova svalů, šlach, kůže, enzymů a hormonů,
-
podpora imunity a regenerace,
-
zajištění transportu živin a kyslíku v těle.
Každý trénink vyvolává drobná poškození svalových vláken.
Bílkoviny z potravy dodávají potřebné aminokyseliny, ze kterých tělo tyto mikrotrhliny opravuje a buduje nové struktury.
Esenciální a neesenciální aminokyseliny
Bílkoviny se skládají z přibližně 20 aminokyselin.
Z nich je 9 esenciálních – tělo si je neumí vytvořit a musí je získat z potravy.
| Typ | Příklad | Funkce |
|---|---|---|
| Esenciální | leucin, isoleucin, valin, lysin, methionin… | Nezbytné pro syntézu bílkovin a obnovu svalů |
| Neesenciální | alanin, glutamin, asparagin… | Tělo si je dokáže vyrobit, ale při zátěži může být potřeba vyšší |
Ze sportovního hlediska jsou klíčové BCAA (leucin, isoleucin, valin), které spouštějí proces tvorby svalových bílkovin – tzv. muscle protein synthesis.
Kvalita bílkovin
Ne všechny bílkoviny jsou stejně hodnotné.
Vědci hodnotí jejich kvalitu podle obsahu esenciálních aminokyselin a stravitelnosti.
| Metoda | Co sleduje | Co napovídá |
|---|---|---|
| PDCAAS (Protein Digestibility Corrected Amino Acid Score) | kombinace aminokyselinového profilu a stravitelnosti | používá se pro hodnocení potravin i doplňků |
| DIAAS (Digestible Indispensable Amino Acid Score) | přesnější měření vstřebatelnosti aminokyselin | modernější metoda, preferovaná FAO |
Syrovátková bílkovina (whey) dosahuje skóre téměř 1,0 – patří mezi nejlépe využitelné zdroje. Naopak rostlinné proteiny bývají méně kompletní a jejich využitelnost je nižší (např. sója 0,9, rýže 0,6).
Kolik bílkovin sportovec potřebuje
Doporučený příjem se liší podle typu sportu a tréninkové zátěže:
| Typ aktivity | Doporučený příjem | Cíl |
|---|---|---|
| Rekreační sport | 1,0–1,2 g/kg/den | udržení svalové hmoty |
| Vytrvalostní trénink | 1,2–1,6 g/kg/den | regenerace a oprava svalů |
| Silový trénink | 1,6–2,2 g/kg/den | růst svalové hmoty |
| Redukční fáze | až 2,4 g/kg/den | ochrana svalové hmoty při kalorickém deficitu |
Důležitý není jen celkový denní příjem, ale i rozložení během dne – ideálně každé 3–4 hodiny 20–40 g kvalitního proteinu.
Načasování příjmu bílkovin
Nejvyšší syntézy svalových bílkovin dosáhneš, když tělu dodáš protein do 1 hodiny po tréninku.
Kombinace bílkovin a sacharidů zároveň urychluje regeneraci a doplnění glykogenu.
Praktické pravidlo:
Po tréninku 20–30 g kvalitního proteinu + 30–60 g sacharidů = rychlejší regenerace a menší únava.
Rychlé vs. pomalé proteiny
-
Rychlé proteiny (např. syrovátkový izolát, hydrolyzát) → ideální po tréninku, rychlá vstřebatelnost.
-
Pomalé proteiny (např. kasein) → vhodné večer nebo během delších pauz mezi jídly.
Shrnutí pro praxi
| Oblast | Co si odnést |
|---|---|
| Kvalita | Dbej na kompletní aminokyselinový profil, ideálně syrovátkové zdroje. |
| Množství | 1,2–2,0 g/kg/den podle typu tréninku. |
| Načasování | Každé 3–4 h menší dávky, po tréninku ideálně do 60 minut. |
| Kombinace | Spoj příjem bílkovin se sacharidy pro rychlejší regeneraci. |
Co z toho plyne
Bílkoviny nejsou doplněk navíc, ale klíčový stavební kámen výkonu. Správné množství, rozložení a kvalita rozhodují o tom, jestli tělo po tréninku posílí – nebo oslabí.












Tuky: víc než jen palivo
Voda jako základ života, metabolismu a výživy
Share: