L-glutamin je neesenciální aminokyselina, která je v lidském těle zastoupena v největším množství – tvoří nejhojnější podíl volných aminokyselin jak v kosterním svalstvu, tak v krevní plazmě. Doplňku stravy se připisují anabolické a imunostimulační vlastnosti. Jak se ale na to dívá moderní sportovní věda?
Biologické funkce glutaminu
V organismu plní glutamin řadu nenahraditelných rolí, které jdou daleko za rámec pouhé stavby svalů:
Sliby výrobců vs. vědecká realita
Běžná strava bohatá na bílkoviny denně poskytuje přibližně 3 až 6 gramů glutaminu, což je za normálních okolností dostačující. Po náročném fyzickém výkonu však dochází k poklesu jeho hladiny v krevní plazmě. Právě vyčerpání zásob glutaminu bývá spojováno s oslabením imunity u vytrvalostních sportovců (Parry-Billings et al., 1992).
Pokud bychom chtěli po náročném tréninku zabránit výraznému poklesu jeho hladiny, museli bychom doplňovat přibližně 0,1 g na kilogram tělesné váhy každých 30 minut po dobu 2 až 3 hodin (Nieman a Pedersen, 2000). Podívejme se na konkrétní tvrzení detailněji:
Po dlouhé fyzické aktivitě (50–70 % VO2max, např. půlmaraton nebo maraton) hladina glutaminu v krvi klesá o 10 až 30 % a tato snížená hladina trvá po několik hodin (Castell et al., 1997; Walsh et al., 1998). Dle teorie by to mohlo vytvářet přechodné okno oslabeného imunitního systému.
Studie Castell, Poortmans a Newsholme (1996) skutečně nalezla pozitivní korelaci mezi suplementací 5 g glutaminu ihned po maratonském závodě a nižším výskytem infekcí. Tato studie však neměřila hladiny glutaminu – metodologické pochybení – a samotná malá dávka by jen těžko zabránila poklesu glutaminu v krvi.
Vstřebávání vody lze zrychlit přidáním cukru a soli, protože voda přirozeně následuje pohyb těchto látek. Glutamin funguje podobně – studie potvrzují, že v rehydratačních roztocích pomáhá tělu čerpat tekutiny rychleji než čistá voda (Silva et al., 1998).
Ve studii Wilkinson et al. (2006) byl náznak, že příjem glutaminu spolu se sacharidy a esenciálními aminokyselinami mírně omezil rozpad svalů v pozdějších fázích regenerace – praktický význam je však zatím nejasný.
Studie Bowtell et al. (1999) naznačila, že glutamin může v první fázi regenerace podpořit syntézu glykogenu. Metodologicky kvalitnější studie Wilkinson et al. (2006) tuto tezi však nepotvrdila.
Existují určité vědecké náznaky, že glutamin může pomoci předcházet svalovému poškození a bolestivosti po vytrvalostním výkonu. Nicméně poškození svalů způsobené fyzickou aktivitou samo o sobě nesnižuje hladinu glutaminu v krvi.
Závěr pro sportovce
I přesto, že je L-glutamin hojně propagován jako doplněk pro imunitu, snížení svalového poškození a katabolismu nebo svalový růst, neexistují dostatečné důkazy, že by tomu tak skutečně bylo. Daleko vhodnější je zaměřit se na dostatečný příjem kvalitních bílkovin (maso, vejce, syrovátkový protein) s plným spektrem esenciálních aminokyselin.
- Nieman DC, Pedersen BK, eds. (2000). Nutrition and exercise immunology. CRC Press.
- Parry-Billings M, Budgett R, Koutedakis Y, et al. (1992). Plasma amino acid concentrations in the overtraining syndrome. Med Sci Sports Exerc, 24(12):1353–1358.
- Rennie MJ, MacLellan PA, Hundal HS, et al. (1989). Skeletal muscle glutamine concentration and muscle protein turnover. Clin Exp, 38:47–51.
- Ardawi MSM, Newsholme EA. (1994). Glutamine metabolism in lymphoid tissues. In: Haussinger D, Sies H, eds. Glutamine metabolism in mammalian tissues. Springer-Verlag, 235–246.
- Bowtell JL, Gelly K, Jackman ML, et al. (1999). Effect of oral glutamine on whole body carbohydrate storage during recovery from exhaustive exercise. J Appl Physiol, 86:1770–1777.
- Silva AC, Santos-Neto MS, Soares AM, et al. (1998). Efficacy of a glutamine-based oral rehydration solution on electrolyte and water absorption. J Pediatr Gastroenterol Nutr, 26(5):513–519.
- Phillips GC. (2007). Glutamine: The nonessential amino acid for performance enhancement. Curr Sports Med Rep, 6(4):265–268.
- Borsheim E, Tipton K, Wolf S, Wolfe R. (2002). Essential amino acids and muscle protein recovery from resistance exercise. Am J Physiol Endocrinol Metab, 283(4):E648–E657.
- Wilkinson SB, Kim PL, Armstrong D, Phillips SM. (2006). Addition of glutamine to essential amino acids and carbohydrate does not enhance anabolism in young human males following exercise. Appl Physiol Nutr Metab, 31(5):518–529.
- Walsh NP, Blannin AK, Robson PJ, Gleeson M. (1998). Glutamine, exercise and immune function: Links and possible mechanisms. Sports Med, 26:177–191.
- Castell LM, Poortmans JR, Newsholme EA. (1996). Does glutamine have a role in reducing infections in athletes? Eur J Appl Physiol, 73:488–490.
- Castell LM, Poortmans JR, Leclercq R, et al. (1997). Some aspects of the acute phase response after a marathon race, and effect of glutamine supplementation. Eur J Appl Physiol, 75:47–53.
- Gleeson M, Bishop NC. (2000). Modification of immune responses to exercise by carbohydrate, glutamine and antioxidant supplements. Immunol Cell Biol, 78:554–561.
- Gleeson M. (2008). Dosing and efficacy of glutamine supplementation in human exercise and sport training. J Nutr, 138(10):2045S–2049S.
- Jeukendrup A, Gleeson M. (2025). Sport nutrition (4th ed.). Human Kinetics.
Komentáře (0)
U tohoto článku nejsou žádné komentáře. Zanechte komentář jako první!