Jak rozeznat kvalitní informace o (sportovní) výživě od marketingu?

V době sociálních sítí, podcastů a influencerů se informace o výživě šíří rychleji než kdy dřív. Problém? Většina z nich není ověřená.

Sportovci dnes čelí záplavě tvrzení, která se často tváří „vědecky“, ale neopírají se o skutečné důkazy. Porozumět rozdílu mezi názorem, marketingem a kvalitní vědou je proto zásadní.

Když marketing zní jako věda

Velká část „výživových rad“ pochází z komerčních zdrojů – výrobců doplňků, influencerů nebo autorů populárních knih. Často používají vědecké termíny, aby tvrzení působila důvěryhodně – například „klinicky testováno“ nebo „vědecky ověřeno“. Ve skutečnosti se však často jedná o nekontrolované, malé nebo nerelevantní studie. Důkazy lze vybrat tak, aby podpořily jakékoli tvrzení.

Hierarchie vědeckých důkazů

Ne všechny „studie“ mají stejnou váhu. Existuje tzv. hierarchii důkazů (Hierarchy of Evidence), která ukazuje, jak důvěryhodný je daný typ zdroje (studie):

• Systematické přehledy a meta-analýzy – shrnují desítky kvalitních studií → nejvyšší úroveň důkazu

• Randomizované kontrolované studie (RCT) – přímé porovnání účinku → vysoká důvěryhodnost

• Kohortové a observační studie – sledují vztahy, ne kauzalitu → střední důvěryhodnost

• Kazuistiky, pilotní studie, in vitro výzkum – prvotní poznatky, laboratorní pokusy → nízká

• Osobní zkušenosti, blogy, marketing – subjektivní, bez kontroly → nejnižší

Čím je výzkum kontrolovanější, opakovatelnější a nezávislejší, tím větší váhu má jeho závěr.

Pozor na „cherry-picking“

Tzv. cherry-pickingem je vybíráním jen těch studií, které podporují určité tvrzení, a ignorováním ostatních. Typické v marketingu doplňků: firma cituje jednu studii s pozitivním efektem, ale nezmíní, že pět dalších ukázalo nulový nebo opačný výsledek. Skutečná věda se opírá o souhrn všech relevantních důkazů, ne o jeden „důkaz úspěchu“.

Síla, ale i limity vědy

Věda nikdy neříká „navždy platí“. Výživa se vyvíjí a nové poznatky mění doporučení.
To není slabina, ale síla vědeckého přístupu – neustálá revize závěrů podle nových dat.

Proto je důležité sledovat aktuální přehledy a konsenzuální doporučení, ne jednotlivé články nebo názory.

Příkladem jsou kofein, kreatin nebo nitrát – látky, jejichž účinek byl opakovaně potvrzen a proto se řadí mezi vědecky podložené ergogenní prostředky.

Jak si ověřovat zdroje

Praktická doporučení:

• Upřednostňuj ověřené a kvalitní zdroje před blogy psané "rádoby odborníky"  nebo TikTok „radami“.

• Hledej primární zdroj (nepřevzaté citace).

• Zkontroluj, kdo výzkum financoval – může jít o střet zájmů.

• Všímej si, zda je studie publikovaná v recenzovaném časopise.

• Dávej pozor na absolutní tvrzení („vždy“, „nikdy“, „100 % účinné“).

Evidence-based ≠ rigidní

„Evidence-based“ neznamená slepě následovat studie. Znamená to kombinovat vědecké důkazy s individuální zkušeností a kontextem sportovce. Jinými slovy – nejde jen o data, ale i o praktickou aplikaci. Cílem je informovaná praxe, ne dogma.

Shrnutí

Závěr

Věda není o instantních odpovědích, ale o pravdě, která se ověřuje znovu a znovu.
Ve světě výživy to znamená: méně dojmů, více důkazů.

Rozlišuj, kdo mluví z pozice zkušenosti, kdo z pozice marketingu a kdo z pozice dat —
rozdíl se pozná podle jednoho znaku: ti první tvrdí, ti druzí prodávají, ti třetí vysvětlují.